Ještě dříve, než byl na Nových Sadech postaven kostel sv. Filipa a Jakuba, sloužila místním farníkům kaple Nejsvětější Trojice, zvaná Kostelíček (Klein Kirchl). Začala se stavět roku 1715 a vysvěcena byla r. 1719. Stavba se nacházela v blízkosti hřbitova obětí morové epidemie a poblíž nynější křižovatky ulic Velkomoravská a Rooseveltova. Podobu Kostelíčka nám může připomínat pouze novosadská kostelní pečeť z r. 1719, kdy byl Kostelíček na svátek Svatých Filipa a Jakuba vysvěcen.
Spolu s Kostelíčkem byly v r. 1757 v důsledku postupu pruského vojska na Olomouc zbořeny i Nové Sady. Podle tehdejších platných předpisů musely být strženy všechny stavby, nacházející se v předpolí olomoucké pevnosti, přibližně ve vzdálenosti 1, 5 až 2 km, aby tak obránci města měli na hradbách přehled o akcích nepřátelských vojsk.
Po odchodu pruského vojska od Olomouce začátkem července 1758 započala obnova Nových Sadů. Osada se začala stavět asi o 1 km jižněji (dnešní ul. Dolní Novosadská), aby se nemusela opakovat nešťastná historie z roku 1757.
Na žádost novosadských občanů povolila biskupská konzistoř r. 1767 stavbu nového kostela. Ta byla započata r. 1768. Na výslovné přání farníků byl nový chrám zasvěcen svatým apoštolům Filipovi a Jakubovi, aby připomínal den vysvěcení zbořeného Kostelíčka.
Novosadský kostel sv. Filipa a Jakuba byl vystavěn v pozdně barokním slohu. Autor plánu stavby není známý, ale podle charakteru dá se usuzovat na dílo olomouckého stavitele Václava Bedy. Vzhledem ke štěrkovému podloží a častým záplavám v této lokalitě musely být postaveny hlubší základy. Ještě nedostavěný chrám, zatím nezastřešený, byl vysvěcen již 4. listopadu 1770 svatomořickým kaplanem Filipem Fribekem. Kostel byl dostavěn r. 1775, ale věž byla zakončena a zastřešena pouze provizorně. Špice věže byla nasazena až r. 1892 a je zachována dodnes.
V roce 1784 zřídil Náboženský fond při nově postaveném kostele lokálii s vlastním kaplanem. Nové Sady a Povel spadaly tehdy pod duchovní správu farnosti sv. Mořice. Na samostatnou farnost byla lokálie povýšena r. 1860.
Novosadský kostel je svým interiérem v Olomouci ojedinělý. Oltáře spolu s obrazy pocházejí většinou ze zrušených kostelů v době vlády Josefa II. Pouze jeden barokní oltář byl vyroben pro tento kostel, další byl r. 1952 umístěn do kostela ze zrušeného kláštera na Střední Novosadské ul. (nyní je zde Polygrafická škola).
V presbytáři kostela můžeme vidět kopii deskového gotického obrazu Novosadské ukřižování z roku 1938. Originál obrazu je od r. 1938 ve sbírkách Národní galerie v Praze.
Varhany krnovské firmy bratří Riegerů (Gebrüder Rieger) z roku 1873, op. 8 pocházejí z ranného období této firmy. Z této doby jsou na Moravě zachovány pouze tři nástroje. Už proto by měly být novosadské varhany, nacházející se nyní v havarijním stavu, opraveny. Jsou mimo provoz a nahrazují je menší varhany, elektrické.
Tak jako v jiných kostelech i na Nových Sadech byly v době obou světových válek rekvírovány zvony. V současnosti se na věži nacházejí dva zvony: Svatý Blažej z roku 1547, pocházející ze zrušeného olomouckého kostela sv. Blažeje a zvon Panna Maria z roku 1918, zhotoveném ihned po skončení 1. světové války.
Stejně jako Nové Sady, tak i Povel spadal pod olomouckou farnost sv. Mořice. První kaple Neposkvrněného početí Panny Marie byla postavena r. 1715. Spolu s osadou byla r. 1787 zbořena stejně tak jako Kostelíček a osada Nové Sady.
Nová kaple, dodnes stojící, byla stavěna od srpna 1773 do listopadu téhož roku. Stavbu vedl místní zednický mistr Franz Morbitzer. Kaple, zasvěcená Neposkvrněnému početí Panny Marie, byla vysvěcena vrchním kaplanem od sv. Mořice Lorencem Kuběnkou právě v den tohoto svátku, tzn. 8. prosince.
Původní krásný barokní oltář byl v roce 1911 nahrazen méně hodnotným. Důvod výměny není znám. Oba oltáře se ale nedochovaly. Kapli dodnes zdobí oltářní obraz Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1773, namalovaný J. Pilzem.
Malé varhany – pozitiv z roku 1859 byly v 50. letech 20. stol. vyřazeny. Taktéž byl odstraněn i zchátralý kůr. V současnosti se hraje při bohoslužbách na malé elektrické varhany.
Ve věžičce kaple visí zinkový zvon z roku 1942 (chybí mu srdce), který nahradil původní, rekvírovaný téhož roku. Byl vyroben r. 1781 významným olomouckým varhanářem Wolfgangem Straubem.
Více informací o kostele a kapli lze nalézt v publikaci:
HORÁK, Jaroslav. Kostel sv. Filipa a Jakuba v Olomouci - Nových Sadech a kaple Neposkvrněného početí Panny Marie v Olomouci - Povelu. 2., doplněné vydání. Olomouc: vydáno vlastním nákladem, 2016. 39 stran, 12 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-260-9746-4